Není pravda, že by otužilci nikdy neonemocněli. Viry či bakterie je ovšem oproti zbytku populace skolí výrazně méně často a jejich nemoci navíc mívají o dost lehčí průběh. Pravidelné otužování také zlepšuje nejen odolnost těla jako celku, ale i sliznic dýchacího systému, takže vás nerozhodí nejen časté přechody z tepla do zimy, ale ani rychlejší běh v extrémních mrazech. Zlepšením své adaptace na chlad tak pro imunitu uděláte mnohem více, než konzumací sebelepších potravních doplňků.
Jak to funguje
Lidský organismus disponuje poměrně účinnými mechanismy, jak se přizpůsobovat změnám okolní teploty. Když je horko, začínáme se nejen potit, ale zvýší se také průtok krve pokožkou, abychom mohli nadbytečné teplo odstraňovat sáláním do okolí. V chladu se naopak cévy v kůži stahují, aby na povrch proudilo minimum ohřáté krve, a tím se tepelné ztráty omezují na minimum.
Civilizace z nás ovšem udělala zhýčkané bytosti – v chladných měsících trávíme většinu dne ve vytopených prostorách a ven se oblékáme se tepleji, než je nutné, takže jsme tyto adaptační mechanismy dávno ztratili.
Působení chladu a zejména pak časté přechody z tepla do zimy potom nadměrně zatěžují naši imunitu a zvyšuje se riziko nachlazení a viróz. Otužování přitom v zásadě není ničím jiným, než právě obnovou přirozených adaptačních mechanismu na chlad.
Jak na to
- V zásadě je možné i otužování chladným vzduchem, nejefektivnější je ovšem působení chladné vody. Voda má totiž 24x vyšší tepelnou vodivost než vzduch, a proto odvádí teplo z těla mnohem rychleji. V domácích podmínkách je přitom lepší studená sprcha než koupel – během otužování je totiž vhodné se alespoň trochou pohybovat, což vana většinou neumožňuje.
- Studenou vodu snášíme mnohem lépe tehdy, když jsme zahřátí. Než tedy na sebe pustíte studenou sprchu, zahřejte se buď pohybem (stačí malá rozcvička), nebo teplou vodou.
- Začínejte postupně: pod studenou sprchou zůstávejte zpočátku asi půl minuty, postupně dobu prodlužujte na tři až pět minut.
- Nejvhodnější dobou je ráno – studená voda totiž urychlí metabolismus a zenergetizuje tělo, takže navečer byste mohli mít problém s usínáním. Příjemným „vedlejším efektem“ ledové sprchy je také vylučování endorfinů.
- Otužujte se jen ve dnech, kdy jste zdraví. Pociťujete-li příznaky nachlazení, na studenou vodu zapomeňte.
- Účinným prostředkem pro otužování je také sauna, která působí na stejném principu: nejprve se v ní tělo zahřeje a potom prudce ochladí v ledovém bazénku nebo sprše.
- Se zlepšující se odolností na chlad zároveň upravujte i životní styl: začněte se méně oblékat, spěte pod lehčí přikrývkou a doma nepřetápějte – přes den by teplota v obytných místnostech neměla překročit 20 °C nebo i méně, v ložnici bohatě postačí 14 °C.
Ve sportovním duchu
Máte-li za sebou alespoň tři měsíce každodenního otužování, můžete zkusit otužilecký sport, tedy zimní plavání. Do ledové vody ovšem nikdy nechoďte sami, nenamáčejte si do ní hlavu, a pokud se do vás dá třes, okamžitě vylezte ven.
Počítejte také s tím, že při zimním plavání dochází k extrémnímu vyčerpání zásob glykogenu (zejména, pokud vzniká třes) takže jej můžete kombinovat maximálně s volným během, nikoliv s náročnějším tréninkem.